Milý Axele!
Dnes je Ti osmdesát dní. Jsi ve třetím měsíci svého života. Nejdelších a zároveň nejkratších osmdesát dní mého života. Tolik se toho stalo a tolik se toho ještě stane. Některé mé vzpomínky z těchto dní už ztrácejí svou sílu. A já si chci pamatovat. Vše, co jsem prožívala. Dojetí, radost, strach, zoufalství, klid, napětí, osamělost, první úsměv, nekonečný pláč, souznění… Být matkou. Stávat se matkou. Chtít pro Tebe to nejlepší a nevědět, co to je. Pochybovat o sobě.
Jsi tady. A já jsem Tě chtěla. A najednou jsi tady a já pochybuji každý den. A chci Ti jen slíbit, že Tě budu milovat. Protože v našich rukou je, jaký budeš. V mých a tátových. Je to o našich rozhodnutích, které budeme dělat nějakou dobu za Tebe, než je budeš schopný dělat sám. Pro začátek jsme Ti vybrali jméno. Před osmdesáti dny jsi přišel mezi nás.
Se stále rostoucí láskou,
máma
